Poranění extenzorů ruky a jejich rehabilitace
Extenzory jsou svaly a šlachy, které umožňují extenzi zápěstí a natahování prstů. Jejich správná funkce je nezbytná pro koordinaci a optimální funkci ruky při úchopech i při běžných denních činnostech.
Extenzorové šlachy jsou uloženy velmi povrchově, těsně pod kůží, a proto jsou poměrně často vystaveny riziku poranění. Zároveň probíhají v těsném kontaktu s kostěnými strukturami ruky. Tato anatomická situace může při jejich poranění vést ke vzniku komplikací, především k tvorbě adhezí v okolí hojící se šlachy. Adheze omezují její klouzání (gliding) vůči okolním tkáním, což může následně vést k omezení rozsahu pohybu a zhoršení funkce ruky.
Přestože se jedná o struktury jednoho funkčního systému, jejich léčba a následná rehabilitace se mohou v jednotlivých případech výrazně lišit. Šlachový aparát je proto anatomicky rozdělen do jednotlivých zón (obrázek 1). Každá z těchto zón má svá specifická anatomická a funkční charakteristika a také odlišná pravidla pro léčbu a rehabilitaci. V další části bude proto anatomie i rehabilitace popsána podle jednotlivých zón.
ZÓNA 1
Zóna I představuje oblast distálního interfalangeálního kloubu (dále jen DIP kloub), tedy oblast nad jeho úrovní. V této oblasti je šlacha plochá a těsně naléhá na skelet, známá pod názvem dorzální aponeuróza (dále jen DA). Poranění dělíme na otevřená a zavřená.
Otevřená poranění jsou méně častá. Dochází při nich k porušení kontinuity šlachy a současně k porušení kožního krytu. Zpravidla jsou řešena chirurgicky. Při operačním řešení nebývá šlacha přímo sešita, ale DIP kloub je fixován v extenzi pomocí K-drátu. Tímto postavením se konce porušené šlachy přiblíží k sobě a následně dojde k jejich přihojení. K-drát se po čtyřech týdnech odstraňuje a po dobu dalších čtyř týdnů je extenze DIP kloubu zajištěna termoplastovou dlahou.
Zavřené poranění (zavřená ruptura DA) je mnohem častější. Je primárně řešeno konzervativně, a fyzioterapeuti se s ním proto v praxi setkávají poměrně často. K poranění může dojít při zcela běžných činnostech, například při zastýlání prostěradla, nárazu konečku prstu proti tvrdé opoře nebo při sportu, typicky při volejbalu.
Poranění obvykle není bolestivé a člověk si často všimne poklesu konečného článku prstu až s určitým časovým odstupem (obrázek 2). Právě pokles prstu v DIP kloubu a nemožnost aktivní extenze jsou typickým klinickým obrazem tohoto úrazu.
Konzervativní terapie zavřené ruptury DA spočívá v udržování konečného článku prstu v plné extenzi (v úplném natažení). Tato poloha musí být striktně zachována po dobu 6–8 týdnů, aby měla šlacha dostatek času a prostoru k pevnému zhojení.
K polohování prstu bychom doporučili dlahu z nízkoteplotního termoplastu. Takovou dlahu je možné vyrobit okamžitě a přímo na míru pacienta. Při každé další kontrole lze dlahu jednoduše upravit, dle aktuálního stavu prstu. Existuje několik variant, designů, jak by taková dlaha mohla vypadat (obrázek 3).
Po době 6-8 týdnů lze fixaci postupně odkládat. Přes den je však vhodné ještě určitou dobu prst fixovat náplastí nebo kineziotapem (obrázek 4), které podporují jeho extenzi, a dlahu používat dále na noc.
Na konci "dlahovacího období" (6–8 týdnů) by měl být pacient schopen aktivně udržet prst v plné extenzi. Není vhodné následně prst násilně rozcvičovat do flexe (ohnutí), protože spojení šlachy ještě není dostatečně pevné. Při předčasném nebo nadměrném ohýbání by mohlo dojít k "vatahání" srostlé šlachy a prst by se mohl opět začít vracet do flexe.
Během celé doby hojení šlachy zůstává volný střední kloub prstu, tedy proximální interfalangeální kloub (dále jen PIP kloub).

