Úžinové syndromy

Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu je neurologické onemocnění, které vzniká útlakem středového nervu (nervus medianus) v tzv. karpálním tunelu. Tento tunel je úzký průchod v zápěstí, ohraničený zápěstními kůstkami a pevným vazem. Tímto tunelem procházejí kromě středového nervu také šlachy ohýbačů prstů.

Co je karpální tunel a středový nerv?

  • Karpální tunel: Je to "kanál" v zápěstí, kterým z předloktí do dlaně prochází středový nerv a devět šlach svalů, které ohýbají prsty.
  • Středový nerv (nervus medianus): Tento nerv je klíčový pro citlivost palce, ukazováčku, prostředníčku a poloviny prsteníčku. Také ovládá některé svaly u báze palce, které jsou důležité pro jemnou motoriku.

Příčiny syndromu karpálního tunelu

Útlak nervu v karpálním tunelu může být způsoben řadou faktorů:

  • Opakované a nadměrné zatěžování ruky a zápěstí: Často je spojováno s pracemi, které vyžadují opakované pohyby ruky a zápěstí (např. psaní na klávesnici, práce s myší, práce s vibračními nástroji, montážní práce, hra na hudební nástroje).
  • Zánětlivá onemocnění: Revmatoidní artritida a jiná onemocnění, která způsobují zánět šlach v karpálním tunelu.
  • Otoky: Zadržování tekutin v těle (např. během těhotenství, menopauzy, u onemocnění štítné žláz
  • y, ledvin nebo při obezitě) může zvýšit tlak v tunelu.
  • Úrazy zápěstí: Zlomeniny nebo jiná poranění zápěstí mohou poškodit karpální tunel.
  • Cysty nebo nádory: I když jsou vzácné, mohou tlačit na nerv v tunelu.
  • Genetická predispozice: U některých lidí může být náchylnost k tomuto syndromu dědičná.
  • Cukrovka: Diabetici mají zvýšené riziko poškození nervů, včetně středového nervu.

    • Příznaky syndromu karpálního tunelu

    Příznaky se obvykle rozvíjejí postupně a mohou se zhoršovat v noci nebo po námaze. Nejčastěji se projevují v oblasti palce, ukazováčku, prostředníčku a části prsteníčku (malíček je obvykle nezasažen, protože ho inervuje jiný nerv).

    Mezi hlavní příznaky patří:

    • Brnění a mravenčení: Typicky v prstech postižené ruky, často se zhoršuje v noci a budí pacienta ze spánku. Pacienti si často ulevují protřepáváním ruky.
    • Necitlivost: Snížená citlivost nebo úplná ztráta citu v postižených prstech.
    • Bolest: Může se objevit v zápěstí, dlani a prstech, často vystřeluje do předloktí, paže, nebo dokonce do ramene.
    • Oslabená síla úchopu a jemná motorika: Problémy s uchopováním předmětů, padání věcí z ruky, potíže se zapínáním knoflíků nebo jinými drobnými úkony.
    • Pocit otoku a ztuhlosti: I když nemusí být viditelný otok, pacienti ho často pociťují.
    • Atrofie svalů: V pokročilých stádiích může dojít k úbytku svalové hmoty u báze palce.

    Diagnostika

    Diagnóza se stanovuje na základě:

    • Anamnézy: Popis obtíží a rizikových faktorů.
    • Klinického vyšetření: Lékař provede testy citlivosti, síly úchopu a provede specifické testy, které vyvolávají příznaky (např. Phalenův test – ohnutí zápěstí dolů na 60 sekund).
    • Elektromyografické vyšetření (EMG): Toto vyšetření měří rychlost vedení nervových vzruchů a pomáhá potvrdit útlak nervu a určit jeho závažnost.

    Léčba syndromu karpálního tunelu

    Léčba se dělí na konzervativní a chirurgickou:

    1. Konzervativní léčba (nechirurgická):

    • Odpočinek a omezení zátěže: Vyvarování se činností, které zhoršují příznaky.
    • Dlahování/ortézy: Nošení dlahy, zejména v noci, udržuje zápěstí v neutrální poloze a snižuje tlak na nerv.
    • Protizánětlivé léky: Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) mohou pomoci zmírnit bolest a zánět.
    • Injekce kortikosteroidů: Injekce přímo do karpálního tunelu mohou dočasně ulevit od zánětu a otoku.
    • Fyzioterapie: Speciální cvičení na protažení a posílení svalů, mobilizace měkkých tkání, ergonomické poradenství.
    • Ergonomická opatření: Úprava pracovního prostředí (ergonomická klávesnice, myš, podložky pod zápěstí) pro udržení zápěstí v neutrální poloze.
    • Studené obklady: Mohou pomoci zmírnit otok.

2. Chirurgická léčba:

Pokud konzervativní léčba nepřináší úlevu nebo pokud jsou příznaky závažné (trvalá ztráta citlivosti, svalová atrofie), doporučuje se chirurgický zákrok.

  • Princip operace: Cílem operace je uvolnit stlačený středový nerv přerušením příčného vazu, který tvoří "strop" karpálního tunelu. Tím se zvětší prostor pro nerv.
  • Techniky:
    • Otevřená operace: Provádí se malým řezem ve dlani.
    • Endoskopická operace: Méně invazivní metoda s použitím malé kamery a nástrojů, která vyžaduje menší řezy a obvykle umožňuje rychlejší rekonvalescenci.
  • Průběh: Operace se obvykle provádí ambulantně v místním znecitlivění a trvá přibližně 15–30 minut.
  • Rekonvalescence: Po operaci je důležitý klidový režim, masáže jizvy a rehabilitace (často pod dohledem fyzioterapeuta). Pracovní neschopnost se pohybuje v rozmezí 2–6 týdnů v závislosti na charakteru práce. Noční bolesti obvykle vymizí téměř okamžitě po operaci, ale návrat plné citlivosti a síly může trvat déle.

Prevence

  • Pravidelné přestávky a protahování: Při opakovaných činnostech si dělejte krátké a časté přestávky, protahujte ruce a zápěstí.
  • Ergonomie: Správné nastavení pracovního místa (výška stolu, židle, monitoru), používání ergonomických pomůcek (klávesnice, myš, podložky pod zápěstí).
  • Správné držení těla: Vliv na krční páteř a ramena může ovlivnit i zápěstí.
  • Vyhýbání se ohýbání zápěstí: Udržujte zápěstí v neutrální, rovné poloze.
  • Udržování rukou v teple: V chladném prostředí používejte rukavice bez prstů.
  • Zdravý životní styl: Udržování zdravé hmotnosti a dostatečná hydratace.
  • Pravidelné cvičení: Cviky na posílení a protažení rukou a zápěstí.

Syndrom karpálního tunelu je časté onemocnění, které dokáže výrazně ovlivnit kvalitu života. Včasná diagnostika a vhodná léčba, ať už konzervativní nebo chirurgická, jsou klíčové pro úspěšnou úlevu od příznaků a návrat k plné funkci ruky.



Lupavý prst - Trigger Finger

Lupavý prst, odborně známý jako stenozující tendovaginitida nebo anglicky trigger finger (či trigger thumb pro palec), je běžné onemocnění ruky, které způsobuje bolest, ztuhlost a "lupání" nebo "zasekávání" postiženého prstu při jeho ohýbání a natahování.

Co se děje?

U lupavého prstu dochází k problému v systému šlach a šlachových poutek na dlani. Šlachy jsou provazce tkáně, které spojují svaly s kostmi a umožňují pohyb prstů. Tyto šlachy procházejí pevnými tunely (tzv. šlachovými poutky), které je drží blízko kosti a zajišťují jejich hladký pohyb.

Při lupavém prstu se z nějakého důvodu (často neznámého) zanítí a zduří šlacha nebo její obal (šlachová pochva). Někdy se na šlaše vytvoří i uzlík. Tato ztluštělá šlacha pak má problém procházet úzkým šlachovým poutkem, typicky A1 poutkem u základu prstu.

Když se pokusíte prst ohnout, uzlík nebo zduřelá část šlachy se ztěžka protáhne poutkem. Když se pak šlacha "protlačí" skrz zúžené místo, prst se náhle vyrovná s charakteristickým lupnutím nebo přeskočením, podobně jako když zmáčknete spoušť (odtud anglický název "trigger finger").

Příznaky

Příznaky se mohou lišit od mírných po závažné a často se zhoršují ráno:

  • Lupání nebo přeskočení: Nejtypičtější příznak. Prst se při ohýbání nebo natahování zasekne a pak se s lupnutím uvolní.
  • Bolest a ztuhlost: Bolest se obvykle projevuje u základu postiženého prstu v dlani, často se zhoršuje při pohybu. Ráno může být prst velmi ztuhlý.
  • Citlivá boulička: V dlani u základu postiženého prstu můžete nahmatat citlivou bouličku (uzlík na šlaše).
  • Zaseknutí prstu: V pokročilých stádiích se může prst zcela zaseknout v ohnuté nebo natažené poloze a k narovnání je nutné použít druhou ruku.
  • Omezený pohyb: Postupně se může omezit plný rozsah pohybu prstu.

Nejčastěji jsou postiženy prsteníček, prostředníček a palec, ale může se objevit na kterémkoli prstu a na obou rukou.

Příčiny a rizikové faktory

Přesná příčina lupavého prstu je často neznámá. Nicméně existují faktory, které zvyšují riziko:

  • Opakované a nadměrné zatěžování ruky: Činnosti, které vyžadují silné uchopení, opakované pohyby prstů nebo práci s vibrujícími nástroji (např. zahradničení, řemeslné práce, hra na hudební nástroje, psaní na klávesnici).
  • Pohlaví a věk: Častěji postihuje ženy středního věku (obvykle mezi 40 a 60 lety).
  • Zdravotní stavy: Vyšší riziko mají lidé s:
    • Cukrovkou (diabetes mellitus)
    • Revmatoidní artritidou
    • Dnou
    • Hypotyreózou (snížená funkce štítné žlázy)
  • Prodělaná operace karpálního tunelu: U některých lidí se může lupavý prst objevit po operaci karpálního tunelu.

Diagnostika

Diagnóza lupavého prstu je obvykle stanovena na základě:

  • Anamnézy: Lékař se zeptá na vaše příznaky a zdravotní historii.
  • Klinického vyšetření: Fyzikální vyšetření ruky, při kterém lékař prohmatá postižený prst a zápěstí, ověří rozsah pohybu a hledá typické "lupání" nebo bouličku.

Zobrazovací metody, jako je rentgen, obvykle nejsou potřeba, ale mohou pomoci vyloučit jiné příčiny bolesti.

Léčba

Léčba lupavého prstu může být konzervativní nebo chirurgická, v závislosti na závažnosti příznaků a jejich trvání.

1. Konzervativní léčba (nechirurgická):

  • Klid a omezení zátěže: Vyvarování se činností, které příznaky zhoršují.
  • Dlahování: Nošení dlahy (často v noci) udržuje prst v narovnané poloze a umožňuje šlaše odpočinout a zmenšit otok.
  • Protizánětlivé léky: Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) mohou pomoci zmírnit bolest a zánět.
  • Injekce kortikosteroidů: Injekce silného protizánětlivého léku (kortikosteroidu) přímo do šlachové pochvy u základu prstu. Často přináší výraznou a rychlou úlevu. Úspěšnost je kolem 60-70%, ale může dojít k recidivě. Injekce se obvykle neopakují více než 2-3krát.
  • Fyzioterapie: Speciální cvičení na protažení a posílení, masáže a techniky pro uvolnění měkkých tkání.
  • Fyzikální terapie: Ultrazvuk nebo laser mohou pomoci snížit zánět a bolest.

2. Chirurgická léčba:

Pokud konzervativní léčba není účinná nebo pokud jsou příznaky závažné a omezující, doporučuje se chirurgický zákrok.

  • Princip operace: Cílem operace je uvolnit stlačenou šlachu přerušením zúženého šlachového poutka (nejčastěji A1 poutka). Tím se zvětší prostor pro šlachu a ta se může volně pohybovat.
  • Provedení: Operace se obvykle provádí ambulantně v místním znecitlivění a trvá krátce (kolem 15-30 minut). Provádí se malým řezem v dlani u základu postiženého prstu.
  • Rekonvalescence: Po operaci je důležité prst aktivně rozcvičovat, aby se předešlo srůstům. Plná zátěž ruky je obvykle možná po několika týdnech. Lupání a bolest obvykle zmizí ihned po operaci.

Lupavý prst je sice nepříjemné, ale dobře léčitelné onemocnění. Včasná konzultace s lékařem (ortopedem nebo specialistou na chirurgii ruky) je důležitá pro stanovení správné diagnózy a zahájení vhodné léčby.